R: Ne nás, Hospodine, ne nás, ale svoje jméno oslav pro své milosrdenství a pro svou věrnost! (Aleluja!) 1. Proč by měli pronárody říkat: Kde je ten jejich Bůh? Náš Bůh je v nebesích a všechno, co chce, koná. 2. Jejich modly jsou stříbro a zlato, dílo lidských rukou. Mají ústa a nemluví, mají oči a nevidí, 3. mají uši a neslyší, mají nosy a necítí, Rukama nemohou hmatat, nohama nemohou chodit, z hrdla nevydají hlásku. 4. Jim jsou podobni ti, kdo je zhotovují, každý, kdo v ně doufá. R: 5. Izraeli, doufej v Hospodina, je tvou pomocí a štítem. Dome Áronův, doufej v Hospodina, je tvou pomocí a štítem. 6. Vy, kdo se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, je vám pomocí a štítem. 7. Hospodin na nás pamatuje, on nám žehná: žehná domu Izraele, žehná domu Áronovu, 8. žehná těm, kteří se bojí Hospodina, jak malým, tak velkým. Hospodin ať vás rozmnoží, vás I vaše syny! 9. Jste Hospodinovi požehnaní; on učinil nebesa i zemi. 10. Nebesa, ta patří Hospodinu, zemi dal však lidem. 12. Mrtví nechválí už Hospodina, nikdo z těch, kdo sestupují v říši ticha. 13. Avšak my budeme Hospodinu dobrořečit nyní i navěky. R: